Když mi byly dva roky, přestěhovali jsme se s rodiči do Poličky, a od té doby ji beru jako svůj domov. I přes to, že jsem čtyři roky svého života strávil v zahraničí, vždy jsem se vracel aspoň na letní prázdniny a v roce 2010 jsem se vrátil nadobro.

Studium na poličském gymnáziu je velmi důležitý milník mého života. Právě tam se začal rozvíjet můj zájem o kulturu a politiku. Cokoliv se týkalo kultury, mi nemohlo uniknout, ať už to byl Filmáč, divadlo, nebo naše kapela Bedrock.

Dnes pracuju jako softwarový inženýr ve startupu, který staví nástroje postavené na umělé inteligenci. Je to práce, do které dávám veškerý svůj čas a úsilí, a vedle ní si dokončuju magisterské studium informatiky na Masarykově univerzitě. Naučila mě jednu věc, která podle mě platí i pro město: většina problémů nejsou peníze ani nápady, ale to, že se do nich nikdo nepustí a nedotáhne je do konce.

Lidé v mém věku se často stydí říct svůj názor a bojí se zapojovat do věcí, jako je politika. To je podle mě velká škoda, názor mladých je stejně důležitý jako názor všech ostatních. Kvůli téhle myšlence jsem se zapojil do Otvírání Poličky a za ty čtyři roky mě nepřestala držet. Rád bych ostatním mladým lidem ukázal, že zapojit se a pomáhat opravdu jde.