Ze života

Praha, Brno a nakonec Lezník. Tady žijeme v intimním prostředí s rodinou, sousedy a liškami, které nám občas kradou slepice.

V Lezníku žije spousta aktivních lidí, kteří nasazují vlastní volný čas pro zdárný chod naší vísky. Je tu snad největší koncentrace dobrovolných hasičů na světě. „Kdo není hasič, jakoby nebyl….“

Založili jsme tu taky Okrašlovací spolek, který přispívá drobnými intervencemi do zdejšího kulturního života a veřejného prostoru, pečujeme o znovuobnovené leznické kroje.

Učím angličtinu a v angličtině taky výtvarnou výchovu na základní škole v Litomyšli. Na poličském gymnáziu vypomáhám se základy společenských věd.

Proč politika?

Zapojit se aktivně do politického dění je rozhodně těžší, než se nezapojit. Učíme děti, že mají být občansky aktivní, nebát se ozvat, a tak není od věci jít v tom příkladem. Připojit své jméno na kandidátku je velké vykročení z komfortní zóny, ale když je na té kandidátce takováto parta lidí, je mi ctí ji doplnit.

Co je pro mě důležité?

Za základní lidskou potřebu považuji kvalitní vztahy. Pořád se pohybuji mezi lidmi a jsou to právě oni, kdo mě nabíjí novou energií nebo mi nastavují zrcadlo. Je to moje rodina – můj muž a naše tři děti, které si pomalu začínají žít své vlastní životy. Udělám, co bude v mých silách, aby se, budou-li chtít, mohli vrátit do Poličky, která nabídne komfort života ve velkoměstě, akorát v intimní atmosféře historického městečka zasazeného v krásném a zdravém prostředí.

Moc si vážím mladých lidí v Poličce. Pozoruji je i na našem gymnáziu a jsou nejen velkou inspirací, ale mají velký vliv na celkovou atmosféru a dění v našem městě. Věřím tomu, že ve městě, kde budou chtít zůstávat mladí, se dobře povede i nám starším.

Co mi pomáhá?

Kontakty s lidmi dokáží být také vyčerpávající, v takovém případě není od věci vyrazit za hranice katastru a nabrat inspiraci jinde. Na horách, ve studeném moři, a samozřejmě na cestách za uměním.

V krizi mi hodně pomáhá humor, opravdu ráda se směju, a to všemu, všem a nejvíc sobě.